Vymýšlení v životopisech

Životopis

Už jste měli někdy nutkání přidat do svého životopisu pár informací, které ale mají k realitě hodně daleko? Měli jste strach z toho, že by se na to mohlo přijít, nebo jste prostě s ledovým klidem takový životopis poslali a možná i díky této „malé lži“ získali své vysněné místo?

 

Ať tak nebo tak, v posledních letech se tato neřest rozšířila poměrně ve velkém a je jen otázkou času, jaké to do budoucna bude mít důsledky.

Hlavní důvod – nedostatek pracovních míst

Dle průzkumů společnosti Screening Solutions si každý třetí Čech ve svém životopise něco přimyslí nebo vylepší. Lidé totiž spoléhají na to, že se jejich zaměstnavatelé nebudou pídit po tom, které informace z těch, co uvedli ve svých CV, jsou pravdivé, a které nikoli. Ve většině případů totiž nadřízení důvěřují tomu, co se od uchazečů dozví ať už osobně nebo v podobě profesního životopisu. Jelikož je tlak na trhu práce stále větší, čím dál více lidí se uchyluje k malým lžím, které se většinou týkají jejich odborné praxe, dovedností nebo dokonce vzdělání.

 

S tím jsou ale spojená rizika, která se mohou u některých profesí realizovat do podoby velmi nebezpečných situací, ve kterých může jít i o život! Představte si například takového pokrývače. V případě, že se člověk tomuto povolání bude chtít věnovat, měl by mít odpovídající vzdělání, tedy výuční list v daném oboru a v lepším případě také nějakou praxi. Čím obtížnější a náročnější práce – tím je získaná praxe a vzdělání důležitější. Pokud bude uchazeč o tuto profesi v životopise lhát a požadované vzdělání ani zkušenosti mít nebude, může se lehce stát, že na danou práci nebude stačit a při sebemenší nepozornosti může dojít k vážnému, ne-li smrtelnému zranění.

 

Když zaměstnavatel přijme například na kteroukoli pozici člověka, který nebude pro tuto práci dostatečně kompetentní, může firmu přivést do problémů hned v několika rovinách:

 

  • finanční;
  • právní;
  • zdravotní;
  • odborné;
  • reputační.

Jazykové znalosti – kámen úrazu

Nejčastější a mnohdy ne zcela úmyslné lži se v životopisech objevují v sekci jazykové úrovně. Většinou si lidé myslí, že cizí jazyk ovládají lépe, než tomu ve skutečnosti je. Pro odhalení těchto prohřešků se ale velice často používají rozřazovací testy, které vše uvedou na pravou míru.

 

Mnoho lidí se ale tuto „zkoušku ohněm“ snaží obejít, jak je to jen možné. Gramatické testy většinou nejsou tím nejhorším, co se u pohovoru může objevit. Mnohem větším oříškem je konverzace. Pokud o sobě člověk tvrdí, že dokáže v cizím jazyce komunikovat na velmi dobré úrovni, tak se od něj očekává, že bude s personalistou hovořit plynule na běžná témata. Někteří lidé například s úrovní „B2“ ale mají kolikrát problém se představit a říct, kde bydlí.

 

Kdo má tedy se znalostí cizích jazyků největší šanci u pohovoru uspět? Většinou to bývají čerství absolventi středních škol. U profesí, kde není striktně vyžadováno vysokoškolské vzdělání a praxe zde není rozhodující, mohou právě tito mladí lidé obstát v jazykových schopnostech i před svými soupeři z vysokých škol nebo z jiných zaměstnání. Z grafu je tedy patrné, že nejvíce lidé využívají výuky cizích jazyků právě v období, kdy ještě usedají pravidelně do školních lavic. Je to logické vzhledem k tomu, že mladý mozek dokáže pochytit více znalostí a vědomostí, než v pozdějším věku.

 

Graf formy výuky angličtiny

Zdroj: www.insoma.cz

Falešné diplomy!

Malá lež ohledně jazykových schopností nebo „smyšlená“ dlouholetá praxe by se ještě dala omluvit. Padělání vysokoškolských diplomů nebo maturitních vysvědčení už ale zavání hrubým porušením zákona! Takový falešný diplom či vysvědčení vás může přijít na nemalé peníze.

 

Částky se za tuto službu pohybují zhruba od 20 do 80 tisíc korun. Zda je ale listina pravá či nikoliv se dá jednoduše od letošního roku ověřit na internetu podle jejich čísla. Takže rada na závěr zní: „Risk je mnohdy zisk, ale stojí vám to za takovou cenu?“

© , Inwork 07.11.2013 přečteno 3211x
Nahoru